Prokletí z počátku
Nejstarší pověsti mluví o člověku, který uzavřel smlouvu s démony lesa — výměnou za sílu se vzdal své lidské podstaty. Každý úplněk mu připomíná dluh, který nelze splatit.
Vlkodlak je jednou z nejstarších a nejobávanějších postav slovanské mytologie. Člověk prokletý — za plného měsíce se mění ve vlka a v této podobě ztrácí lidský rozum i vůli. Vrací se teprve při úsvitu, bledý a vyčerpaný, bez vzpomínek na noční hrůzy.
Příčiny prokletí bývají různé: nesplněný slib, čarodějný lektvar, kousnutí jiným vlkodlakem nebo samotné okolnosti narození — dítě narozené v určitou noc pod špatnou hvězdou. Ochranou bylo stříbro, světlo posvěcené svíce nebo byliny svěcené o Letnicích.
„Slyšel jsem vytí za lesem — a ráno jsem našel souseda ležet na prahu, s roztrhanými šaty a hlínou na rukou."
— Moravský folklor, 17. stol.Plný měsíc spouští proměnu. V jeho světle se lidský rozum hroutí a nastupuje zvířecí touha po krvi.
V proměněné podobě disponuje nadlidskou silou, rychlostí a ostrými smysly. Nic před ním nezůstane skryto.
Ten, koho vlkodlak kousne a přežije, sám nese prokletí. Krev předává kletbu z generace na generaci.
Stříbro, svěcená voda a určité bylinné svazky dokáží vlkodlaka zastavit. Smrtelná je jen stříbrná zbraň.
Napiš vzkaz, nápad na další bohy, nebo co bys chtěl na stránce vylepšit.