Vítr
Stribogova esence v pohybu. Kde vítr fouká, tam jeho moc prostupuje vším živým.
Stribog je bůh větrů a vzdušného prostoru — vladař, jehož vnuci jsou všechny větry světa. Není jen bouří — je i jemným závanem, který šeptá tajemství z dalekých krajin. Kde se vzduch pohybuje, tam je přítomný Stribog.
Každý symbol nese v sobě kus Stribogovy svobody — připomínku, že vzduch nemůže být uvězněn.
Stribogova esence v pohybu. Kde vítr fouká, tam jeho moc prostupuje vším živým.
Ztělesňuje svobodu výšky. Stribogovi poslové létají tam, kde vzduch dosahuje nejvýš.
Výdech Striboga tvaruje vlny i listy stromů. Nic, na co dýchne, nezůstane nehybné.
Ve Slově o pluku Igorově jsou větry nazývány Stribogovi vnuci — posel zpráv z dalekých krajů, jehož dech prostupuje světy.
V dávném eposu vydechl Stribog a z jeho dechu povstali vnuci — větry všech světových stran. Každý závan nese jeho vůli.
Šamani naslouchali větru jako Stribogově řeči. Každý závan přinášel poselství z jiných světů — varování, zprávy, útěchu.
Když Stribog pozdvihl hlas, vítr se proměnil v bouři. Ale jeho hněv byl spravedlivý — čistil vše staré a dával prostor novému.
Napiš vzkaz, nápad na další bohy, nebo co bys chtěl na stránce vylepšit.